Toto je naše druhá mamka. Student práv a milovník divadla a všeho, co s divadlem souvisí.

Můžete ho vidět v roli mamky Žílové ve hře Akt.

Lukáš je dosti upovídaný člověk a vy si můžete také o něm přečíst pár řádků:

Jaká byla vlastně tvá cesta k divadlu?
Nevím, jestli myslíš celkově k divadlu, nebo konkrétně k studividlu, odpovím na oboje:
a) K divadlu jsem se dostal ve svých jedenácti letech, když mě třídní učitelka ze ZŠ přihlásila na Recitační soutěž. Tam si mě všimla učitelka LDO (Literárně-dramatického oboru) v Opavě a nabídla mi účast v tomto kroužku. Od té doby se aktivně věnuji divadlu.
b) Ke Studividlu jsem se dostal přes Lubora. 

Co všechno pro tebe divadlo znamená, co tě na něm baví?
Divadlo je pro mě drogou. Je to perfektní způsob, jak se odreagovat. Člověk, který stojí
na jevišti, se najednou stává někým jiným. Převtěluje se do role, kterou hraje. Je to svým
způsobem schizofrenní záležitost, ale pomáhá to člověku alespoň na chvíli zapomenout
na strasti běžného života. Tedy abych odpověděl na otázku, nejvíc mě na divadle baví
možnost být na chvíli někým jiným. 

Jaké jsou tvé zkušenosti s herectvím a hraním?
Jak už jsem psal, k divadlu jsem se dostal v jedenácti letech, když jsem se přihlásil
do dramaťáku. Dramaťák jsem navštěvoval celých devět let, až do své maturity. Tedy
zdárně jsem uzavřel oba čtyřleté cykly, plus jsem ještě rok "přesluhoval"  :-) Během
svého působení v dramaťáku jsem získal celou řadu ocenění z Recitačních soutěží,
Wolkerova Prostějova, Kandrdásku, Pohárku a dalších.
Během střední školy jsem dva roky pracoval pro jednu divadelní agenturu. S touto
divadelní agenturou jsem jezdil téměř po celé Republice a hrál pohádky pro děti
ze školek a nižších stupňů ZŠ. Toto divadlo bylo pro mě perfektní školou, protože
jádro souboru tvořili bývalí herci Slezského divadla v Opavě. Nikdy nezapomenu
na úžasnou roli infantilního prince Datlíka  :-)
Bohužel po nástupu na vysokou školu v Brně, jsem musel opustit jak dramaťák,
tak tuto divadelní agenturu. Ale ani v Brně nezahálím. Hned v prváku jsem se zapsal
do PODu (Právnického ochotnického divadla) a působím v něm do teď.
Předloni (tj. 2007) na podzim jsem si zahrál v jedné hře se studenty třetího ročníku
činohry na JAMU. Za tuto zkušenost jsem také velmi vděčný.
Prozatím posledním mým působištěm je krásné, mladé, nadějné divadlo Studividlo - nechť ve své začínající kariéře zlomí vaz  :-)

O jakém vrcholu tvé herecké kariéry sníš?
Národní divadlo!  :-) Samozřejmě vtípkuji. Vzhledem k tomu, že jsem si před dvěma lety ve svém životě vybral jinou cestu než cestu profesionálního herce, se domnívám, že mé vrcholy v divadelní kariéře už tady byly. Divadlo mám teď "jenom" jako krásného koníčka bez směřování k nějakému vrcholu. 

Máš nějakou konkrétní herecku roli, kterou by sis chtěl někdy zahrát?
Harpagon v Moliérově Lakomci. Je to nádherná charakterová role, ve které se herec může skutečně vyřádit. 

Jistě máš nějaké oblíbené divadelní představení, můžeš nějaké takové jmenovat?
Těch je! Ale ty nejoblíbenější budou nejspíš Sluha dvou pánů a Hrdý Budžes. Z brněnských inscencí potom Brouk v hlavě - jedinečné představení. Kdo to ještě neviděl, přišel o hodně. Doporučuju. 

Co bys ještě řekl o svých zájmech a koníčcích?
Jak je vidět z předešlého textu, mým největším koníčkem je divadlo a to jak pasivně jako divák, tak aktivně jako herec. Mimo divadla hodně rád cestuju, chodím do kina, čtu. Také se zajímám o obor, který studuji, tedy právo. Ze sportu si v zimně rád zalyžuju a v létě se rád projedu na kole, ale jinak sport zrovna nepatří mezi mé největší koníčky :-)