V tak krásném divadle jsme už dlouho nehráli. Všechno jako kdyby bylo děláno pro nás. Cítili jsme se tu jako doma, jakoby na naší domovské scéně. Díky kamarádce Kačce jsme mohli i v klidu zkoušet a nebýt jedné organizační chyby, tak by i představení viděla. Na to, že jsme po městě neměli žádné plakátky, tak přišlo docela dost lidí. Hm, to víte Brno je velká dědina, a tak jsme převážně hráli pro své známé a přátele. Snad se jim to líbilo, i když kus textu jsme ve víru hry vypustili a na závěr na nás dost nečekaně při děkovačce spadly kulisy.

 Fotil: Bazi